JAROSLAV KAŠPAR: Halenkovice - Zlín - Halenkovice

24.08.2017 | Jakub Kadlčák

Kapitán A týmu nám povyprávěl, jaká byla jeho fotbalová cesta z Halenkovic přes Zlín, cestování do zahraničí a návrat zpět do Halenkovic.

Narodil jsem se 20. dubna 1990 ve Zlíně. Čas plynul a já se rozhodoval, čím budu, až budu velký. Někdo chce být hasič, hokejista, malíř, zpěvák nebo závodník - já jsem chtěl být fotbalistou. Od malička jsem kopal do míče a líbilo se mi to.

Moji rodiče mě tak přihlásili do fotbalu. V 8. třídě, když jsem hrál za žáky tady v Halenkovicích, jsme hráli utkání proti Zlínu. Už tehdy jsem se trenérovi Zlína zalíbil a ten mě chtěl vzít rovnou s sebou. Neváhal jsem a souhlasil. Moji rodiče mě v tomto rozhodnutí podpořili.
Musel jsem tak z halenkovické základní školy přestoupit na 5. sportovní školu do Zlína. Zde jsem pak i hrával za žáky. Rok za rokem jsem postupoval věkovými kategoriemi výš a výš. V šestnácti letech jsem hrál Moravskoslezskou dorosteneckou ligu a o rok později Celostátní dorosteneckou ligu. V této soutěži jsem se stal se Zlínem mistrem republiky jak na venkovním hřišti, tak i v hale. I díky tomuto úspěchu jsem dostal možnost účastnit se reprezentačních srazů.

S fotbalem jsem začal cestovat po světě, do zemí jako Turecko, Japonsko, Belgie, Severní Irsko, Anglie a další. Od osmnácti let jsem byl hráčem B týmu Zlína, kde se tehdy hrála 3. liga. Ještě před dovršením devatenácti let jsem letěl se zlínským A týmem na soustředění do Turecka. V té době byl hlavním trenérem pan Ladislav Minář. Později si mě, Lukáše Železníka (nyní hráč zlínského Fastavu) a Lukáše Motála (momentálně hráč Hulína), vytáhl trenér Bartl do Hlučína, kde hráli 2. ligu. V Hlučíně jsem bohužel odehrál pouze 3 zápasy a z finančních důvodů (bez výplat) jsem se vrátil zpět do Zlína. Zde jsem následně oznámil, že už mám plány do budoucna a nechci dále pokračovat. Po ukončení angažmá v FC Tescoma Zlín (dnešní Fastav) jsem šel na hostování do Spytihněvi zahrát si divizi. Postupem času se vše domluvilo tak, že jsem se vrátil zpět do Halenkovic. Mám tady rodinu, dům a jsem šťastný.

Do budoucna si myslím, že fotbal u nás na dědině půjde nahoru. Máme hodně mladý tým a téměř všichni hráči jsou přímo z naší obce.

Na zimním soustředění v Hluku jsme začali trénovat hru na 2 obránce, kterou po nás chtěl trenér Kuba Kadlčák. Tento systém jsem znal i z působení ve Zlíně, takže to pro mě nebylo nic nového. Je to jednodušší herní systém a v dnešním moderním fotbale se používá velmi často. Tento způsob hry je pro většinu spoluhráčů z obrany nový, stále se to učíme a postupně se sehráváme. I kdyby se nedařilo, nemusíme si z toho zatím dělat těžkou hlavu - chce to čas. Jsem přesvědčen, že si na to tým postupem času zvykne a bude se to líbit i divákům.

Aktuální články

Utkání pravdy?

Dvě vítězství a jedna porážka, to je jarní bilance obou mužstev, která se utkají tuto neděli.

Derby s Pohořelicemi přineslo překvapivý výsledek

Pouťové utkání, které se v posledních letech hrává mezi týmy Halenkovic a Pohořelic, přilákalo do fotbalového areálu na Záhumení...

Pouťový zápas přípravky

Oficiální soutěž přípravek nesestavuje svou tabulku, to ale vůbec neznamená, že její zápasy nemají náboj.

Změna termínu dorosteneckého zápasu

Pouťový zápas s Pohořelicemi

Tři góly + čisté konto = tři body z Louk

Zápas v Loukách bude důležitý

Dva rozdílné poločasy v prvním utkání jara