Utkání starých gard Žlutavy a Halenkovic

Areál, kromě zkušených fotbalistů, svou návštěvou poctilo několik desítek diváků, kteří viděli velice zajímavý zápas. Utkání mělo překvapivé tempo a k vidění byly i neobvyklé fotbalové situace. Rozhodčím utkání byl Dominik Polášek, který nechal hru volně plynout a nezasahoval do ní zbytečnými verdikty. Také on se nepřímo podepsal na konečném účtu zápasu.

V dresu Žlutav do klání vstoupili dva halenkovjáci - Martin Vavruša a Jara Musil, kteří byli platnými členy soupeřova týmu. V dresech bílého baletu nastoupili samí staří známí z halenkovického hřiště, doplněni několika hráči áčka, splňujícími věkovou hranici pro účast v zápasu.

Klání mělo dlouhou dobu bezbrankový průběh, mírnou převahu měli domácí, obrana a golman hostí drželi čisté konto více než třicet minut. Absenci koření fotbalu - gólů - se nakonec rozhodl ukončit Jožka Gabrhelík, střežící naši bránu. Po jeho nezkrocení zdivočelého míče se skóre začalo zaplať pánbůh pěkně měnit. Žlutava záhy ze samostatného úniku přidala další gól. Halenkovice se ale nevzdaly a díky skvělé orientaci v předbrankovém prostoru v podání šutera Jirky Sudolského bylo do konce poločasu srovnáno na 2:2.

Po přestávkovém rozboru situace s nezbytným doplněním minerálů a cukrů se rozjel druhý poločas. I ten lépe zahájili domácí a ujali se opět vedení. Halenkovičtí však dokázali odpovědět jednak neuvěřitelnou kombinací Ladi Wozara, který od tyčky přihrál k zakončení Antoniu Netovi a jednak gólem z dílny Davida Marholta.

Poslední slovo však měli domácí, kteří proměnili penaltu, písknutou Dominikem Poláškem v závěrečných minutách zápasu. Při konečném hvizdu pana rozhodčího svítilo na tabuli skóre 4:4, které přesně odpovídalo předvedenému výkonu obou týmů a hlavně duchu tohoto utkání.

Závěrečná afterpárty pak podtrhla pohodu, která fotbalovému areálu vládla po celou dobu tohoto odpoledne. 

Děkujeme žlutavským za příjemnou akci a někdy zase nashledanou. 

P.S. během utkání se nikomu nic nestalo a to ani předsedovi TJ Halenkovice.