Obětavý výkon - Spytihněv x Halenkovice 1:2

Proslýchalo se, že mužstvo Spytihněvi se během letní přestávky na start nové sezóny velmi zodpovědně připravovalo. Pravidelné tréninky, tři přípravná utkání, početný kádr a v neposlední řadě dobře připravená hrací plocha – to vše by mělo vést k lepšímu tabulkovému postavení slováckého týmu než v minulých letech. Jaký to rozdíl oproti letní přípravě halenkovických…

Už při příjezdu Halenkovic do deštěm skrápěného spytihněvského fotbalového areálu byla rozcvička domácích v plném proudu.

Halenkovičtí řešili tak trochu jiné problémy. Spousta omluvenek byla důvodem, že se do zelenobílého dresu musel obléknout jeden dorostenec - Víťa Gabrhelík, brankář Martin Vykoukal byl připraven naskočit do hry v poli. Na lavičce se ke svému prvnímu utkání za Halenkovice připravoval Radek Šurmánek, do obrany nastoupil navrátilec ze Spytihněvi, Kuba Polášek. Všichni tito hráči se v průběhu utkání do hry zapojili a dá se říci, že se na jeho průběhu i velmi výrazně podepsali. Koučování týmu si na starost vzal Ondra Gabrhelík, Michal Huťka nebyl k dispozici. Pomezním, nominovaným za Halenkovice, byl Dominik Polášek, který nemohl pro nedoléčené zranění nastoupit do hry.

Výborná byla návštěva utkání (250 diváků) s velkou přítomností zelených, kteří byli nejen vidět ale i slyšet. Hodně, hodně pomohli…

Pravidlo, že začátky našich zápasů bývají rozpačité, hned na úvod nahlodal Ondra Kadlčák, který v probíhající první minutě, takřka ihned po rozehrávce, vyslal z obrovské dálky lob na domácí branku. Spytihněvský brankař se míče ani nedotknul a už jej lovil ze sítě. Bylo to překvapení pro úplně všechny (0:1). Jednalo se zřejmě o nejrychlejší gól Halenkovic nejmíň za posledních deset let. Začal fotbalový boj, který musel nezaujatého diváka bavit.

Mokrý terén byl hratelný, ale postupem času čím dál těžší. Po prvních dvaceti minutách se po tvrdém zákroku spytihněvského hráče na Oldu Svozila rozjela série faulů, incidentů a slovních šarvátek. Říká se, že pan rozhodčí Roman Lebloch nenosí karty, není to pravda - žlutou si vykoledoval David Marholt. Právě tento hráč byl trnem v oku nejen domácích diváků, ale i hráčů, kteří se pak o to míň soustředili na hru, diskutovali a ztráceli čas – což bylo pro nás jenom dobře. Po třiceti minutách ze zdravotních důvodů ze hry odstoupil Martin Kníchal. Srovnání skóre náš tým nabídl soupeři hodně lacino – nic neřešícím faulem ve vápně a následnou penaltou, proti které neměl Tomáš Janošek šanci (1:1).

Domácí byli pohyblivější a lépe kombinovali, hostům se naopak skvěle dařilo přenášet hru. Výborně, jak v obraně, tak i podporou útoku, hrál Kuba Polášek. Jeho centry byly nebezpečné a obranná činnost spolehlivá. Hosté si vytvořili několik příležitostí po standardních situacích a jednu z nich dokázali i využít. Ve 32. min., po dobře zahraném rohovém kopu Ondry Kadlčáka, se na zadní tyči, ze všech nejlépe zorientoval Radek Šurmánek a skóre opět strhl na stranu Halenkovic (1:2) – skvělá premiéra.

V poločasové přestávce se na tribuně objevil Filip Liška, kterému právě skončila směna v zaměstnání. Okamžitě byl doplněn do zápisu a povolán do akce, před tím si ještě zajel do Halenkovic pro věci.

Déšť opět zesílil a terén se zhoršil, nad spytihněvským hřištěm vládlo typicky anglické počasí.

Začal druhý poločas, v jehož úvodu mohl Olda Svozil zvýšit skóre v náš prospěch. Brankař domácích ale zasáhl a pokus vyrazil mimo bránu. V podstatě celý druhý poločas byl ve znamení tuhého fotbalového boje, v němž mírně navrch měli spytihněvští. Jejich nemohoucnost v zakončení, ale hlavně heroický výkon celého našeho týmu, zejména pak obrany, podpořený neuvěřitelnými zákroky brankaře Tomáše Janoška, znamenaly, že skóre na světelné tabuli zůstávalo neměnné. Z nebezpečných akcí za zmínku stojí například závar před brankou Halenkovic z 56. min., vyřešený golmanem a následně obranou. Zapomenout nelze ani Tomem fantasticky vychytaná 100% tutovka z 59. min. Postupem času hráčům ubývaly síly, našim ale víc. Ondra Gabrhelík se proto aktivním střídáním snažil svým svěřencům odlehčit. Do hry zapojil všechny, kteří byli k dispozici. Halenkovičtí hráči si hrábli na dno. Domácí byli naopak stále nervóznější, což se projevovalo ve finální fázi jejich akcí, které nedokázali proměňovat. Tým Spytihněvi překvapivě moc často možnost střídání nevyužíval a někteří hráči z jeho lavičky se do hry ani nedostali.

Houževnatost a obětavost halenkovických hráčů nakonec slavila úspěch. Po bezbrankovém druhém poločasu skončil zápas Slovácká Sparta Spytihněv – TJ Halenkovice 1:2. Bylo to drama do poslední chvíle a radost po závěrečném hvizdu byla obrovská. Podle toho taky vypadala děkovačka vítězného týmu svým fanouškům…